Mexiko v Botanické

V současné době probíhá v Botanické zahradě v Troji mezinárodní výstava kaktusů. Jelikož mám kaktusy moc ráda (nemusí se totiž zalévat, víte...), pečlivě jsem prostudovala program a kromě kaktusů mě zaujala i zmínka o rychlokurzu mexické kuchyně. Protože mexická kuchyně je pro mě španělskou vesnicí, naplánovala jsem si příjemný sobotní večer (ehmm, tedy ten minulý...), naplánovala jsem si to pěkně: nejdřív kaktusy, potom příjemné chvíle nad jídlem... Jenže ouha - ani zaměstnanec Botanické zahrady mi nebyl schopen říci, kde se nachází areál Západ (tedy ta část, kde se mělo vařit), ale protože jsem vypadala neodbytně, odešel kamsi telefonovat a po delší chvilce se znovu objevil a nasměroval mě úplně mimo areál (pro ty, co půjdou náhodou kolem - areál Z se teprve buduje a nachází se blízko skleníku Fatamorgána). Bohužel, do areálu Botanické zahrady mě už nepustili - mezitím zavřeli...

O rychlokurzu...
Protože se jednalo o minikurz, vařilo se jenom jedno jídlo, zato třikrát :-). Způsob přípravy mi byl již od počátku sympatický - vařilo se v přírodních podmínkách, jen oproti mým jiným zkušenostem nevařil ani lektor, ani účastníci, ale dvě sympatické asistentky a tak "šéfkuchař" měl volné ruce, aby mohl vyprávět a odpovídat za zvídavé otázky... A kdo nám vlastně vařil? Pan Jaroslav Šnicer, organizátor celé výstavy a blázen do Mexika - prý už tam byl 18x(!) a mexická kuchyně ho "prostě jen hrozně baví".
Připravovalo se quesadillas, zkusím vám to stručně popsat: rozpálila se pánev, přidalo trochu špeku a dále se na pánev za stálého míchání přihazovalo následující: vzala se klobása, natrhala (!) na menší kousky, cibule, jarní cibulka, koření chorizo, rajčata (prý se správně mají dávat zelená a na moji otázku, zda nejsou jedovatá, mi bylo lakonicky odpovězeno, že se jich tam stejně tolik nedává), dále pak nakládané kaktusy na kousky nakrájené, tomatillos z konzervy, sýr chedar a cihla ve velkorysém množství, a překvapivě i koriandr... pak se ještě chvíli míchalo na pánvi, až směs byla hustší, mezitím se na grilu nahřály tortilly a mohlo se podávat se salsou červenou nebo zelenou...
V jednu chvíli poněkud sprchlo a mělo to jediný důsledek, a to ten, že jsme se všichni blíže semkli k pultu, kde se vařilo a byli jsme tak blíže té příjemné vůni, která se linula z pánve...
Bohužel se mi potvrdily pověsti, že v Čechách se mexická kuchyně moc vařit nedá, suroviny sem dováží pouze jedna firma (www.nuevoprogreso.cz) a prodává pouze ve velkém množství převážně mexickým restauracím a tak jedinou věc, kterou si u nás můžeme koupit je koření chorizo... Nicméně vyzkouším alespoň počeštělou verzi a se surovinami, které jsou u nás k dispozici.
Další část rychlokruzu mexické kuchyně by měla být příští sobotu (21.6.) a v plánu prý jsou fazole. Snad se mi podaří se zúčastnit...