čtvrtek 21. února 2008

...a nastal čas na masové fondue

Kdy je nejvhodnější čas na masové fondue?
Nejspíš, když očekáváte návštěvu a nechce se Vám trávit spoustu času přípravou pohoštění a večer si chcete řádně užít. Tak v tom případě doporučuji právě masové fondue. Vy připravíte základní ingredience a pak si vlastně každý "vaří sám".

Masové fondue?
Masové fondue pochází z Číny (narozdíl od toho sýrového, které je původem ze Švýcarska).
Na slabé plátky nakrájíte maso, zeleninu, houby - napíchnete na vidličku a vaříte ve vývaru v kotlíku, který je uprostřed stolu a vaří se v něm vývar. Na stole je připraveno vícero druhů omáčiček, do které uvařené maso (zeleninu, houby) namáčíte, pojídáme, povídáme a vše zapíjíte dobrým vínem. Jako přílohu můžete použít rozpečené bagety, brambory či zeleninový salát.

Co budete potřebovat?
Tak předně nádobu s vtipně děravou pokličkou, vidličky (nejlepší jsou ty, které mají na konci různé barvičky, tak si každý účastník fondování pozná tu svou), a stojánek, pod kterým je umístěn zdroj tepla - buď na pevný líh nebo speciální gel. Toť základní výbava. Existují také moc pěkné soupravičky včetně mističek na omáčičky, které si můžete otáčet podle chuti na svoji stranu + talířky s přihrádkami na omáčky, aby se Vám nestekly dohromady. Moc pěkný obchůdek na všechny fondue a raclette udělátka jsem viděla v obchodním centru CČM na Černém Mostě. Nově nabízí základní nádobu na masové fondue i Ikea.

Základní recepty na omáčičky:
pokud se Vám nechce omáčky připravovat, lze zakoupit již hotové omáčky (třeba Heinz jich nabízí nepřeberné množství) a pouze je rozlít do jednotlivých mističek. Já zde uvádím pár rychlých, sice na bázi majonézy, a to proto, že majonézové nám chutnají nejvíce...
- 100g majonézy, 1PL kari, 1PL citronové šťávy, špetku cukru
- 100g majonézy, 1PL koňaku, 2PL kečupu, špetka chilli
- 100g majonézy, 50g rozdrcených bylinek, 1 stroužek česneku, bazalka nastříhaná na malé kousky, citron, sůl

A vývar?
Záleží na Vás, buď použijete instantní (třeba jako já;-)) nebo si vyrobíte vlastní, masový, zeleninový, vše záleží na Vás, času, chuti... Je třeba dodat, že na konci hodování je vývar úžasně silný, voňavý a rozlije se všem přítomným a vypije se... Bohužel ne vždy na tento zlatý hřeb zbývají síly, či spíše místo...

Základní recept, kterak rozpéct bagetku jsem se dozvěděla na oblíbené stránce:
a k fondue jsem bagety připravila přesně takto:
nechala změknout máslo, vmíchala rozdrcený česnek, provensálské koření, podélně nakrojila bagetu (ale nedokrojila), potřela máslem, zabalila do alobalu a nechala v troubě na 200 °C cca 15min.

úterý 19. února 2008

pan PhDr. Cheesecake Čokoládovič


je vskutku rafinovaný společník. Na svůj vstup do společnosti se pokaždé dlouho a pečlivě připravuje - nechá o sebe pečovat, nechá se řádně hýčkat - vyžaduje jen to nejlepší zacházení, před představením si dopřeje pobyt v sauně a následně dlouho odpočívá na chladném místě... Zkrátka, nic neponechává náhodě. Ve společnosti se objevuje až ke konci, všechny přítomné ohromí a záhy zase zmizí kdoví kam... Zkuste si ho pozvat i k Vám...

Budete potřebovat:
175g čokoládových sušenek
75g rozehřátého másla

300g lučiny
2 tabulky bílé čokolády
80g moučkového cukru
10cl smetany
2 vajíčka
1/2 lžičky mleté vanilky
10g Maizeny
+ máslo na vymazání formy

Rozevírací dortovou formu vymažte máslem. Rozdrťte sušeny, nechte rozehřát máslo, smíchejte a naneste na dno dortové formy. Upěchujte a uložte do chladu.
Troubu rozehřejte na 150°C. Na velmi mírném ohni nechte rozpustit tabulku a půl čokolády (rozlámené na malé kousky) a smetanu.
Lučinu smíchejte s cukrem. Po jednom přidávejte vejce, Maizenu rozmíchanou ve 2 lžících vody, rozpuštěnou čokoládu a vanilku.
Těsto vylijte na sušenkový základ, nechte péci cca 1h (pokud by se povrch začal zabarvovat, přikryjte alobalem). Zda je dort upečený vyzkoušíme párátkem (klasika - zabodneme a po vytáhnutí musí párátko zůstat suché). Po upečení nechejte dort odpočinout po dobu 20minut v otevřené troubě. Vyndejte cheesecake vychladnout venku a nakonec vložíme na 3 hodiny do ledničky. Před servírováním pomocí škrabky na brambory naškrabejte zbytek čokolády na dort.

středa 13. února 2008

Malá zpráva o vernisáži

Zpráva o vernisáži přichází s malým zpožděním, ale výstava je stále aktuální. Děkuji všem známým a neznámým, kteří se zastavili. Také děkuji kapele, tedy části uskupení Rolling Stones Revival Prague, akustické pojetí nemělo chybu ;-)
Proč však se o této události zmiňuji právě tady? Ano, tím důvodem je malé občerstvení. Pozorný čtenář jistě podotkne: "ha, renata dělala nivové koláčky". Ano i ne. Dostala se mi do rukou kuchařka Hanky Michopulu Zpátky domů a ta ve své kuchařce nabízí náplň poněkud odlišnou. Na můj vkus byla málo výrazná, tak jsem přidala chilli (jak jinak, že?).
Druhým uvedeným receptem tak geniálně kreativním je vinařův chlebíček k vínu. Originální recept jsem našla zde (doporučuji prostudovat!), já uvádím verzi, kterou jste ochutnávali minulou středu.

Přiznám, že mé původní plány na občerstvení byly ambicioznější, ale péče o fotografie, mimino, organizaci mi zabrala poněkud více času a tak jsem nesmírně ráda, že existují recepty na super extrémně geniálně jednoduché věci, které oslní...



Koláčky ze Zpátky domů:
balení listového těsta
1/2 hrnku zelených oliv (cca 75g)
1 balení sýra cottage, žervé či lučiny
2 plátky ančoviček, nakrájené najemno
čerstvě mletý pepř
Olivy nasekejte na drobné kousky. Promíchejte je v menší misce se sýrem, ančovičkami a okořeňte pepřem dle chuti.
Listové těsto vyválíme, poklademe náplní, zatočíme do roládky. Uložíme do chladničky (lépe se pak krájí). Troubu rozehřejeme na 190°C. Rolky nakrájíme na cca 1cm silné plátky, klademe na plech, pečeme do zlatova.

Extrémně kreativní vinařův chléb, verze minulostředová:
180g hladké mouky
1/2 prášku do pečiva
1 velká syrová brambora
pepř, chilli, sůl
na kostičky nakrájený ementál (velká hrst)
vlašské ořechy (tak hrstka)
1 lžíce dijonské hořčice
1 vejce
2 lžíce bílého vína
Vše smícháme, vytvoříme bochníček a pečeme při 190°C 40min. Toť vše.
Geniálně jednoduché, že?

pátek 8. února 2008

Rolky téměř jarní...

aneb asijské téma do třetice. U nás doma je sice přes asijskou kuchyni přítel - vaří ji výborně a hlavně již dlouho. Má tak veliký náskok, který už nikdy nedohoním a pravda je, že se o to ani nepokouším ;-). Ale i já občas neodolám a pokusím se vyrobit něco sama. Tentokrát jsem se pustila do jarních rolek, a zcela neskromně dodávám, že hluboce lituji, že jsem se do nich nepustila již dávno - jedno je však jisté: teď budu rolky dělat minimálně jednou týdně minimálně až do jara. Extrémně jednoduchý postup - a výsledek? Vyzkoušejte sami: ;-)

Budete potřebovat:
rýžový papír (běžně k dostání ve všech supermarketech)
200g mletých kuřecích prsíček
4 černé houby - jidášovo ucho (běžně k dostání ve všech supermarketech)
40g vlasových rýžových nudlí (běžně k dostání ve všech supermarketech)
1 nastrouhaná mrkev
menší hrst výhonků fazolí mungo
1 stroužek česneku
1 kávová lžička nastrouhaného čerstvého zázvoru (já ho proženu lisem na česnek)
1 polévková lžíce rybí omáčky
olej na smažení, sůl, čerstvě namletý pepř

Myslím, že pokud nebudete trvat na kuřecím a raději byste třeba krevetky, nebo snad směs vepřové, kuřecí půl na půl nebo snad vegetariánskou verzi - myslím tedy, že se nic nestane a prostor ke kreativitě je dost velký.

Jak na to?
Černé houby namočíme do mističky s vlažnou vodou a necháme je namočené tak půl hoďky.
Poté necháme odkapat, vysušit a pokrájíme na nudličky.
Stejně postupujeme s rýžovými nudlemi (namočit do horké vody na 10min, odkapat, trochu pokrájet).
Do misky dáme mleté kuřecí, mrkev, houby, rýžové nudličky, drcený česnek, zázvor, rybí omáčku. Přiměřeně osolíme a opepříme a zamícháme.
Do většího talíře nalijeme vodu a každou placku zde ponoříme, položíme na utěrku a necháme změknout (trvá to cca 30sek.) Na každou placku dáme trochu směsi, přehneme levou i pravou stranu dovnitř a zarulujeme do válečku. Smažíme na rozpáleném oleji do zlatova, posečkáme malou chvilku až rolky lehce vychladnou a servírujeme s rozličnými omáčkami...



Tip: jak připravit klíčky z fazolí mungo:
1. do menší skleničky dáme fazole (tak 1/5 objemu skleničky), zalejeme vodou a necháme 24 hodin namočené.
2. poté ráno a večer semínka propláchneme vodou a necháme odkapat. My máme skleničku zakrytou gázou, která slouží i jako sítko při odkapavání zbylé vody.
3. po cca 3 dnech jsou klíčky připraveny, gázu vyměníme za víčko, uzavřeme a dáme do lednice a průběžně používáme..

neděle 3. února 2008

Nejbližší cesta k vietnamské polévce

Pod vlivem mimořádně chutného článku pana C. o jeho průzkumnické návštěvě malého Vietnamu v Praze Písnici a pod vlivem fotek nesmírně lákavých ňaminek se začaly bouřit mé chuťové buňky a začalo se ozývat ono známé: My chceme polévku! Rozhodující ovšem bylo, když jsem zjistila, že do druhého vietnamského hnízdečka specialit v Malešicích mi jede od domu přímý autobus a staví rovnou před branou "Skladu velkoobchodů". Adresa je Tiskařská 12, Praha 10 a zastávky autobusů buď Tiskařská nebo Spalovna Malešice (vchod je ale naproti zastávce Tiskařská).
Celý areál je mnohem, mnohem menší než ten v Písnici a ani výběr místních bister není tak veliký. Buď si můžete vybrat z většího bistra a la "pro turisty" a nebo o kousek dál tři pidi bistříčka zřejmě určená pro místní. Při našich již dřívějších návštěvách jsme vyzkoušeli obojí: jak bistra pro místní, tak to veliké. Polévky kupodivu srovnatelné chuti v obou kategoriích. V tom větším si navíc můžete vybrat, zda polévku kuřecí, hovězí, kachní či rybí. Úžasné jsou hovězí a rybí. Moje úchylka k vietnamským polévkám mi bohužel nedovolila nikdy ochutnat nic jiného z místní nabídky:-( Ale teď když vím, že nejbližší cesta k vietnamské polévce mi trvá 20 minut, určitě tento nedostatek napravím....


Hovězí vietnamská polévka úžasně voňavá...

Ve všední den je tam kupodivu mnohem méně lidí než o víkendu, v bistru byli obsazeny tři stolky a to Čechy. Cestou nazpět jsme koupili pár bylinek do thajské polévky, rýžový papír na jarní závitky (o tom ale až příště), pálivou omáčičku, pozdravili na slunci hřející se durian a spěchali zpět do civilizace. Tak a zase mám na chvíli klid... ;-)

PS: jen jsem se musela pousmát tomu, jak místní obchodníci reagují na narůstající zájem ze strany nás Čechů. V jednom obchůdku s potravinami jsem minule zahlédla zaprášené misky na polévku. Tentokrát tam již měli naleštěné čajové kameninové soupravičky... Myslíte, že to tak chceme?