středa 18. února 2009

Dočkat se jara...


Jsem vyloženě teplomilný typ. Bohužel jsem si k životu asi nevybrala tu nejsprávnější zeměpisnou šířku, protože zima v našich krajích dokáže být nepříjemně dlouhá, lezavá, šedivá a hlavně celé dlouhé dny a týdny nevidíme slunce. Takové podmínky člověku na síle a náladě rozhodně nepřidají a někdy tajně závidím medvědům, že celou tuhle nesympatickou akci zvanou zima můžou prospat.

Minulý týden můj útlum byl takový, že jsem seděla na židli a ani jsem neměla sílu se ze židle zvednout. Zase na druhou stranu, když jsem si uvědomila, co v tyto mrazivé dny jím, není se čemu divit. Většinou samé věci na zahřátí a potěchu duše - koláčky, moučná jídla, čokoládky - jak jinak...

Takže jsem v obchodně razantně přešla mé oblíbené regály a zamířila do celkem neprozkoumaných prostor a odnesla si domů zeleninu, polentu, jáhly, bulgur a budu čarovat, chci totiž čekat na jaro v plné síle...


Krém z karotky s pomerančem

potřebujeme:

- 500g karotky, očištěné, na kolečka nakrájené

- 2dcl drůbežího vývaru (popř. bujonu)

- šťáva z 1 pomeranče
- 1čl římského kmínu

- 10g cukru
- trochu soli, chilli
- hrst koriandru


postup: - do vývaru vložíme karotku, přidáme římský kmín, sůl, chilli a necháme volně vařit, dokud karotka nebude měkká,
- rozmixujeme, přidáme šťávu z pomeranče, cukr a posypeme koriandrem


Čerpáno: Marie-Claire idées

Srdce zachráněné - díl třetí


Příprava posledního dílu srdceryvného příběhu se obešla celkem bez problémů. Srdce jsem připravila, v čokoládě obalila, naaranžovala, ba i nafotila... A najednou mi spadlo dítě do talíře. Nelžu, fotím totiž na zemi. Ani nevím, jak se to stalo, jeho nejrafinovanější akce se většinou odehrají během tisíciny vteřiny. No, schválně - porovnejte před a po. Naštěstí srdce přežilo bez úhony a teď už zase odpočívá na dně šuplíku, až na něj zase přijde řada...

Ostatní díly z trilogie:
Díl první - srdce opuštěné
Díl druhý - trápení se srdcem

středa 11. února 2009

Trápení se srdcem - díl druhý...


Chvátám, abych stihla druhý díl výtvarně pojatého Valentýna v kuchyni. Dnů zbývá jen pár, mám strach, abych nepřetáhla lhůtu, protože třeba servírovat srdce na velikonoce by bylo poněkud trapné...
Moje představa byla jasná: jasně červené těstoviny: myslela jsem si, že to bude hračka: vezmu sušená rajčata, rozsekám, přes sítečko propasíruju na cimprcampr, přidám do těsta a budu mít nádherné, chutné těstoviny, které budu servírovat jen tak, s parmezánem. Nepodařilo se mi udělat ani cimprcampr ze sušených rajčat. Pro druhý pokus jsem si vzala na pomoc rajčatový protlak - výsledek? Růžové těstoviny. Přes přírodu zřejmě cesta nevede... Vzdávám to a jdu koupit potravinářské barvivo (přiznávám, že ke cti mi to moc neslouží) a pouštím se do díla...
Návodů na přípravu domácích těstovin existuje nepřeberné množství, nebudu se proto zde opakovat, já tentokrát vyzkoušela ty od Hanky Michopulu z její kuchařky...
Další trápení vzniklo při focení. Nedaří se mi přenést na obrazovku tu správnou barvu těsta. Lítám od jednoho počítači k druhému, každý má totiž jinak nastavené barvy, takže co na jednom počítači vypadá přebledle, na druhém extrémně kýčovitě a uměle. Zuřím: že já jsem slibovala pokračování, vždyť jsem mohla v tichoučku v klidu přečkat Valentýnské bláznění s jedním srdcovým experimentem a i to by na mě bylo dost...
PS: Dám Vám alespoň jeden dobrý tip, kde se srdéčkové formičce daří lépe: TADY!!!

pátek 6. února 2009

Opuštěné srdce...

Když jsme před vánocemi připravovali formičky na pečení cukroví, přítel také kdesi našel formičku ve tvaru srdíčka. Obracel jí nevěřícně v ruce a zeptal se: "K čemu my potřebujeme formičku srdíčka?" Ne, že bychom se neměli rádi, tak to zase jo (docela ;-)), ale řekněme, že na srdíčka jsme už trochu přerostlí...
No, po pravdě řečeno, už ani nevím kdy a proč jsem ji kupovala, byla ještě nepoužitá. A o tom, že u nás srdcová formička nemá zrovna na růžích ustláno svědčí i to, že je trochu poškrábaná a pravý oblouček poněkud prohnutý.
Přemýšlela jsem tedy, jak milou formičku využít, když už linecký se u nás peče ve tvaru prasátek a kraviček a vymyslela malou "Valentýnskou" sérii pro opuštěnou formičku...
První díl předkládám dnes, další dva předložím snad ještě do Valentýna... ;-)


Srdíčka z polenty se špenátem a nivou


potřebujeme:
- polentu
- špenát (přimlouvám se za listy - teď v zimě asi zamrazené, i když jsem nedávno viděla extrémně čerstvý špenát u Vietnamců v Malešicích)
- cibuli, česnek
- sýr niva

postup:

- polentu připravíme podle návodu, vylijeme ji na pečící papír ve vrstvě silné asi tak 1cm a necháme vychladnout
- špenát připravíme lehce na cibulce se stroužkem česneku a necháme lehce zchladnout
- nivu nakrájíme na slabé plátky
- plech vyložíme pečícím papírem, z polenty vykrajujeme srdíčka, pokládáme na plech, na každé srdce dáme lžičku špenátu a plátek sýra
- troubu vyhřejeme na 220°C, vložíme jídlo a necháme to tam tak dlouho než se sýr rozpustí (cca 10min)