sobota 31. května 2008

Rajčatový salát ze Srí Lanky

Dnešní nabídka vznikla v týmovém duchu, taková trochu rodinná akce. Vařil Zbyněk, fotila Renata. A výsledek? Ten jsme snědli společně ;-)

Rajčatový salát
Potřebujeme: 4 rajčata, 2 jarní cibulky i se zelenou natí

Na zálivku: kelímek bílého jogurtu, 1 lžička mletého karí, sůl, 1/2 lžičky Glutasolu, 1 lžička cukru, 1 lžíce citronové šťávy, 1 lžička chili a 2 lžíce oleje

Pracovní návod:
do menší misky připravíme zálivku,

promícháme,
rajčata omyjeme, vykrojíme stopky a nakrájíme na osminky,
cibuli nakrájíme na kolečka,
přisypeme do salátu,
salát promícháme
a před podáváním necháme chvíli uležet v lednici. A podáváme ;-)


Ranní procházka

Blíží se konec školního roku, a tím i konec mých fotokurzů - je tedy třeba, abych odevzdala všechny úkoly, napsala nějaký závěrečný testík a bude po všem (no, zřejmě dostanu nějaký diplom...). Svoji přípravu na konec jsem začala tím, že jsem si znovu prošla seznam úkolů, které musíme do konce roku odevzdat a zjistila jsem, že toho je ještě víc než dost... A tak jsem se do plnění domácích úkolů vrhla s plným nasazením: poslední období mohou moji sousedé již brzy ráno vidět podivnou bytost v černém svetru, jak se válí v trávě a něco tam loví pod jetelem (že je to zajímavý snímek asi nechápou), přes den ta samá bytost pobíhá po všech možných akcích (třeba oslavy Dne dětí), kde by se dalo sehnat něco, co alespoň trochu odpovídá zadání úkolů. Vrchol všeho toho nastal v sobotu, kdy jsem vstávala v půl šesté ráno, abych u nedalekého rybníku "V pískárně" chytla alespoň trochu zajímavé světlo. Ale i tak jsem přišla pozdě a žádné zajímavé světlo již na mě nezbylo (podle vyjádření místního rybáře jsem měla být na místě minimálně o hodinu (!) dříve. On údajně, aby chytl tu nejzajímavější atmosféru, vstává již ve 4 hodiny!!! - hrůza. Zlatý podzim, kdy se na svítání stačí dostavit tak na půl sedmou...). Přidávám alespoň pár foteček z doby, kdy jsem tam byla já...
A taky pár fotek, které vznikli za poslední dobu a zrovna neodpovídají žádnému zadání z fotokroužku:
Jsou focené jen tak, pro radost....

pondělí 19. května 2008

Čokoládová invaze II.

Tak se nám ochladilo, a to je nejlepší příležitost k tomu, abychom se otevřeli další části čokoládové invaze. Tentokrát předkládám recept, který vypadá, jako by ho vymysleli pejsek s kočičkou, obsahuje totiž všechno dobré v jednom: rafinovanou chuť hořké čokolády, sladké kousky čokolády bílé a definitivní tečku za soustem obstarává chilli. A přitom prý je původem
z Baskicka. Ať už ho vyzkoušíte nebo ne, jedno je jisté, čokoládovější to již nebude ;-)


Brownies s chilli a kousky bílé čokolády


Potřebujeme:
200g hořké čokolády
100g bílé čokolády
3 vajíčka (bílek a žloutek zvlášť)
100g mouky
125g přírodního cukru
150g změklého másla
1 čajová lžička rozdrceného chilli,
špetka soli
máslo, mouku na vysypání formy

Troubu předehřejte na příjemných 180 °C. Hořkou čokoládu rozlámejte na malé kousky a rozpuste na malý stupeň v mikrovlnce. Máslo a cukr promíchejte, dokud nezvnikne krém, přidejte po jednom žloutky, mouku smíchanou s chilli, rozpuštěnou čokoládu, vyšlehané bílky se solí.

Část těsta vylijte na vymazaný a moukou vysypaný plech, poklaďte kousky bílé čokolády , zalijte zbytkem těsta a pečte 15-20 min, podle toho, zda raději verzi poněkud vlhčí, či klasičtější, koláčovou.

Nechte vychladnout, krájejte a... ;-)
(Prima - Cuisine Gourmande No 96)

středa 14. května 2008

chile v Chile - už i tady...

Původně jsem o této akci vůbec psát nechtěla. Informací o ní se můžete dočíst takřka všude a jak je všeobecně známo všeho moc škodí. Ale když si tak prohlížím fotky, které jsem tam pořídila, atmosféra se vrací, nedá mi to a musím se z toho vybušit do klávesnice... Musím napsat o jedné nesmírně příjemně strávené sobotě se spoustou dobrého jídla a la Chile, o víně přímo z Chile o spoustě nových informací, nápadů a příjemných rozhovorech ;-)

Co je potřeba?
- muž č. 1 zvaný rachad, který rozumí vaření
- muž. č. 1 zvaný Matesola, který rozumí chilským vínům
- 1 parta nadšených lidí (velkorysé množství)
- 1 malá jarní zahrada
- 1 pěkné počasí
- sůl, pepř, sada nožů, prkýnka, gril

- pes (fakultativní)


A teď se pustíme do práce:
1/ Ceviche z lososa s avokádovou salsou
Pro mnoho z nás absolutní jednička. Losos zalitý nepřiměřeným množstvím šťávy z limetek.
Po uležení má losos ovšem skvělou jemnou chuť. Připravujeme jako první, ale odkládáme uležet pod strom na pozdější dobu...


2/Jehněčí maso na jehle
první jídlo dne, které smíme ihned sníst a po aperitivu a první ochutnávce Savignon blanc je to víc než třeba. Průběžně během dne si zkoušíme připravovat rozličné salsy, které se podávají k připravovaným jídlům.
3/Empanadas - taštička plněná masem z pražmy, čerstvým fava boby a rajčaty. Ale postupně: nejdříve je nutné připravit kynuté těsto, upravit pražmu na filety, připravit náplň, kterou se plní placičky z kynutého těsta - ale upss - většina z nás si připravila placičky příliš tenké, a náplň z kapes vypadává. Nevím, zaslechla jsem něco o tom, že to bylo nepovedené, ale než jsem udělala pár foteček, všechno bylo snědeno.... Bylo to výborné!!!
Pozn. pro vegetariány: zacházení s masem na semináři bylo nesmírně přátelské...
Před další částí programu děláme malou přestávku, hodnotíme, chválíme, válíme se a těšíme se, co bude dál...

4/Grilovaný roštěnec, česneková majonéza. Jako příloha grilovaný lilek, brambora, kukuřice. Také snědeno :-(
5/Příprava dezertu: ovocný špíz z čerstvého ovoce připravený na roštu, podávané se zakysanou smetanou a pomerančovým karamelem. Jednoduchá úprava ovoce a překvapivá chuť. Mým favoritem byly jahody plné vlažné slaďoučké štávy...

Příprava karamelu:
Příprava ke konzumaci:

Pokud jste dočetli až sem a nepřešla vás chuť, další variace na toto téma jsou připraveny zde:
- Čile v Chile
- Čile v Chile. Jo.
- Chilli v Chile.

Co dodat. Máme štěstí, sezona grilování právě začíná a tento seminář nám všem byl velkou inspirací. Nesmím samozřejmě zapomenout na povinný pozdrav: Již se těším na další seminář!!!

Díky pánové byli jste skvělí!!!!!!!!!!



čtvrtek 8. května 2008

Jahody.


Jahodami to začíná. První posel sezóny všeho čerstvého, chutného, barevného. Začíná období, kdy bude dostatek čerstvého ovoce z našich zeměpisných šířek a budeme si moci do sytosti užít a pochutnávat si a vychutnávat jak čerstvé, tak rozličně upravené...
Jahody jsou k dostání již delší dobu, ale teprve nyní začíná čas, kdy nejen voní, ale i chutnají, zatím ještě ne naše, španělské, ale už se to blíží!!
Co s nimi? Třeba namočit do čokolády ;-)


Čokoládové fondue (uvádím popis pro dvě osoby)

Budete potřebovat:
100g hořké čokolády s co největším obsahem kakaa
4cl smetany (tj. velkýho panáka)
špetka vanilky
500g jahod

Postup: jahody omyjeme, necháme odkapat, poté odkrojíme zelenou část a rozpůlíme. Pokud fondue není podáváno dětem můžeme jemně orosit alkoholem (např. bílým rumem).
Čokoládovou lázeň připravíme tak, že do misky určené na čokoládové fondue na malé kousky nalámeme čokoládu, přidáme smetanu a vanilku a v mikrovlnce na malý výkon necháme rozpustit. Kontrolujeme a promícháváme. Mezitím do dolní části nádobí umístíme čajovou svíčku, zapálíme a když je čokoláda rozpuštěná, misku položíme na stojánek nad čajovou svíčku, na přiložené vidličky napichujeme kousky jahod a namáčíme do čokolády. Moc dobré je připravit na malé talířky nastrouhaný kokos, ořechy a jahody s čokoládou tímto ještě obalit...

Tip: nádoby na čokoládové fondue lze sehnat za docela příjemné ceny, již od cca 350 Kč. A to buď ve specializovaném obchůdku (jeden moc prima obchůdek je v nákupním Centru Černý Most) nebo na internetu.
Na čokoládové fondue se hodí jakékoliv ovoce: jablka, hrušky, banány, dá se použít i ovoce sušené. Pokud se používají jablka, hrušky doporučuje se je předem propláchnout vodu s citronem.

úterý 6. května 2008

Když do školy...

...tak jedině fotografické a digitální.

Ke kurzům fotografie jsem od určité doby poněkud skeptická. Jeden takový celoroční zrovna absolvuji na jedné nejmenované škole a to nejdůležitější, co mi tyto kurzy přinesly je - co se nenaučíš sám, nikdo jiný tě nenaučí. Někdy v únoru na mně z mailu při pravidelných zprávách z Institutu digitální fotografie vykoukla zmínka o konání kurzu fotografování jídla. Přihlásila jsem se ihned a to hlavně kvůli pár mým více méně neslavným pokusům fotografování jídla zde na blogu, které skončily moji tristní prohrou nad technikou. Čím více se čas kurzu blížil, tím mé nadšení nad přihláškou do této akce sláblo, váhala jsem, zda to bude mít vůbec nějaký význam...

Teď už je po všem, dojmy utříděné a tak mohu pomalu sepsat, jak jsem svůj den a la "kulinářské zázraky" se Zdeňkem Lhotákem strávila.

První překvapení bylo, že jsem se ocitla sama žena mezi samými chlapíky vesměs profesionálními fotografy. Idif má zřejmě velice dobrou reputaci, neboť neváhali přijet pánové až z daleké Bratislavy.

Kurz začal představením pana fotografa a jeho foodstylisty: promítli nám ukázky svých prací, viděli jsme reportážní fotografie z focení a také jsme nahlédli do ateliéru fotografa jídla. Co v takovém ateliéru můžeme najít: samozřejmě vybavení jako v každém jiném fotoateliéru + kuchyňku s běžným vybavením a navíc nepřeberné množství skleniček, talířků, ubrusů a ubrousků. Pan Vladislav Stuparič jeden z prvních foodstylistů u nás a věrný spolupracovník pana Zdeňka Lhotáka nám též objasnil pár tajů ze své profese a pak už následovala praktická cvičení.

Jídla (velice jednoduchá na přípravu, samozřejmě) se připravovala a aranžovala přímo na místě a my zkoušeli fotografovat postupně sendvič, salát, těstoviny, maso, dezert. Nad každým jídlem jsme strávili průměrně hodinu a zkoušeli různá nasvětlení, odrazové desky, přisvícení; různé hloubky ostrosti; formát na výšku, na šířku. Dokonce se vedla nejedna dlouhá diskuze a vždy téměř vášnivá, kam patří ten lísteček máty a zde dokonale poznalo oko zkušeného fotografa, který přesně věděl kam s ním, aby kompozice byla vyvážená (ó, jak závidím). Mimochodem víte, jaký je nejdůležitější nástroj foodstylisty? Pinzeta! To kvůli neustálému přesouvání prvků, tak aby výsledný dojem lahodil oku.

No a najednou byl konec. Dostala jsem líbivý certifikát (pánové také, samozřejmě) - zarámovat jsem ho ještě nestačila... ;-)

A můj dojem? Ano, ano - jsem spokojená! Je mi naprosto jasné, že se za 1 den nenaučím fotografovat jídlo a také je mi jasné, že pan fotograf nám nemůže za 1 den předat své dlouholeté zkušennosti, ale odkoukala jsem základy a teď už je na mě, abych si doma zkoušela, hrála a třeba z těch pokusů i někdy něco koukatelného vznikne. A co je pro mě absolutně nejdůležitější? Inspirace! Inspirace, kterou jsem dnes získala je jednoduše k nezaplacení.

PS: Půjdete-li někdy na podobnou akci, doporučuji se pořádně nasnídat. Bohužel jsem snídani trochu odbyla a celou dobu promítání jsem značně trpěla. Když nás vypustili na oběd, už jsem měla takový hlad, že jsem zapadla do první nejrychlejší "restaurace" - do McDonalda. :-(