úterý 29. července 2008

Tip na knihu: Kulinářská velmoc Británie


O anglické kuchyni kolují různé pověsti - například ta, že pokud chcete v Anglii dobře jíst, musíte se třikrát denně nasnídat... Moje objevování anglické kuchyně skončilo velice brzy - tedy přesněji hned po ochutnání yorkshriského puddingu... uf! Ale co ode mě coby zarytého frankofila se snad ani z principu nemůže chtít, abych se pachtila po tajích anglické gastronomie. Co jsem si ale z Anglie přivezla byla láska k ranním toustíkům s pomerančovým, citronovým či limetkovým džemem - má oblíbená snídaně i dnes...

Nicméně zvědavost, co tam v té Anglii vlastně jí ve mně hlodala pořád. Až donedávna. Koupila jsem si totiž malou útlou knížečku "Kulinářská velmoc Británie" aneb Pravicová kuchařka od novináře, spisovatele pana Bejnamin Kuras. Proč má knížka hned v úvodu uvedeno pravicová kuchařka vysvětluje autor hned v první kapitole: "Co je pravicové a co levicové? Stručně a zjednodušeně řečeno, levicovost je kolektivistická a davová, pravicovost individualistická. V jídle je tedy levicovým principem konzumace jídla předpřipraveného, jednotvárného, s ingrediencemi mdlými nebo smíchanými v jednu chuť, neponechávajícího poživateli velké možnosti si chutě kombinovat podle své svobodomyslnosti. Pravicovými principy v jídle jsou čerstvost, pestrost, lokálnost, ekologičnost, vynalézavost a svoboda improvizace."
Čtivý začátek, že? Autor pokračuje kapitolou o britském národním jídle, kterým je prý chicken tikka masala, prý to uvedl i ministr zahraničí Robin Cook...
Kulinářská velmoc Británie není kuchařkou v pravém slova smyslu, ano autor zde uvádí recepty (a že je jich tu spousta!), ale přesné ingredience zde nenajdete. Zřejmě je to v rámci převýchovy na pravicového kuchaře, tak abychom si ty správné chutě našli sami...
Autor si bere na mušku pěkně po pořádku masa, vnitřnosti, ryby, dary moře - popisuje, uvádí recepty. Nemálo prostoru věnuje i historii jednotlivých jídel - například se dozvíte, že fish and chips vlastně vůbec není původem anglické jídlo...
Malá útlá knížečka je doslova nabitá gastronomickými informacemi, svým formátem se lehce vejde do kufru na dovolenou, jen si dejte pozor: při jejím čtení roste chuť na něco dobrého...

Na závěr uvádím recept na omáčku na dušení mořského ďasa: Almond and mustard sauce čili omáčka mandlovo-hořčicová vzniká rozdrcením hrsti mandlí na prášek, který se pak v misce smíchá s anglickou (v nejhorším případě dijonskou) hořčicí a mletým červeným cayenneským pepřem nebo ostrou paprikou. Přidáme olivový olej a citronovou šťávu. Rybu pokrájíme příčně na dvou až třícentimetrové medailonky, které jen lehce poválíme v mouce a osmažíme po obou stranách v předehřátém oleji a másle tak, aby se rychle zavřely a na povrchu zkřupavěly. Podlijeme trochou bílého suchého vína a necháme chvíli podusit. Rybu vyndáme, do pánve do zbytku vína posekáme petrželku, promícháme naši už hotovou madlovo-hořčicovou omáčku a rybu jí zalijeme.

5 komentářů:

Bali řekl(a)...

Tuto knížečku, psanou ve stylu "Muž v zástěře", mám právě na nočním stolku. Výborné a poučné čtení. Jelikož je manžel Francouz, nemůžu mu z ní nic přeložit, to by bylo na rozvod :-)))
Na anglickou kuchyni má svůj (jako každý Francouz) názor. Na dobu strávenou v Anglii nemá zrovna chutné vzpomínky :-)))
Jedna z nich: v restauraci jim byl nabídnut Kohout na víně, což je mile překvapilo. Co následovalo už tak milé nebylo. Pečené kuře jim servírka pokropila vínem a hotovo.
A takových zážitků má víc.
Tak mu ani nebudu říkat co právě čtu. Jeho škoda ;-)

renata řekl(a)...

Bali: :-)))) No, to jsou vtipné postřehy. Bylo by docela zajímavé, kdyby nějaký Francouz napsal knihu o anglické kuchyni, mohla by to být docela legrace, ne? ;-)

Bali řekl(a)...

Knížku jsem dočetla.Teď si jí pročtu, tedy v klídku, popřemýšlím u toho. Je v ní mnoho nových nebo zajímavých informací, které si chci přebrat.
Zásadní poznatek je ten, že bez všudepřítomného rajského protlaku Angličan asi neuvaří. Bohužel nemám při ruce nikoho z Anglie abych s ním jejich kuchyni probrala.
V každém případě ale tuto knížečku doporučuji a určitě jí také pár lidí podaruji ;-)

pan Kolíček řekl(a)...

no fajn, tak už vím co si přát k vánocům - pokud to ovšem vydržím a dřív si ji sám nepořídím :o)

renata řekl(a)...

pan K.: zbytečně se netýrejte a nečekejte na vánoce - vždyť je teprve léto... Kupte si ji sám a k vánocům si přejte něco jiného ;-)