sobota 8. března 2008

Harissa nad zlato - aktualizováno!

Dovolenou už jsme potřebovali jako sůl, ale ovlivněna jejím průběhem, bych mohla klidně napsat: dovolenou už jsme potřebovali jako harissu, protože v kraji, kam jsme se vydali bychom jistě směle mohli zvolat: harissa nad zlato!
Jet do Tuniska začátkem března se běžnému človíčku našich zeměpisných šířek může zdát poněkud zcestné - ale není tomu tak. Teploty venkovní a ani teploty vody ke koupání sice nevybízejí, (venku bylo průměrně pouhých 20°C) - ano i v Tunisku je zima - takže zatímco my jsme se pohybovali venku v lehčích svetrech, místní byli oblečeni jako v zimě - čepice, šály, zimní kabáty - docela zajímavý kontrast...
Nicméně ideální teplota k poznávání kraje, k procházkám a nákupům na tržišti, k popíjení mátového čaje, k ochutnávání sladkůstek - zkrátka k odpočinku, který jsme již nutně potřebovali a který jsme si také zasloužili ;-).
A jak se nám na tržišti (tedy souk) nakupovalo? Čekala jsem klasické orientální tržiště, které znám z průvodců, ale i tady to místy vypadalo jako klasické vietnamské tržiště s pestrou nabídkou triček, sportovní obuvi a spol. Když jsme se ale zatoulali mimo turisty vyšlapané stezky, vše bylo již v pořádku a moje duše byla spokojena. Jsou zde obvyklé "nepevné" ceny a pokud chcete svoji vyhlídlou věc pořídit za rozumnou cenu, musíte smlouvat. Je to docela legrace, dohadujete se, nedohodnete se, odcházíte z obchodu a čekáte, zda si to prodavač rozmyslí, zavolá vás nazpět a kývne na vaši cenu... Je to legrace, k místnímu koloritu to patří, ale pořád bych tímto způsobem nakupovat nechtěla.
Nakonec ani dítě nepřišlo zkrátka, užívalo si permanentní pozornosti místních žen a chlapíků a my jen s úsměvem přihlíželi, jak je neustále někým olíbáváno, hlazeno, chováno... Jsem jen zvědavá, jak mu budu v pražské tramvaji vysvětlovat, proč "tenpánpřednámi" se k němu nevrhá se stejnou vroucností, jako to dělali všichni minulý týden...


A co že jsme si domů přivezli? Samozřejmě spoustu koření, jehož vůni na tržišti se prostě nedalo odolat... Dole uvádím popisky k našim úlovkům (ke koření se ještě vrátím někdy z příštích "vstupů")
Ale také máme jedno koření, které jsme koupili ze zvědavosti, ale zatím bohužel přesně nevíme o co jde. Prodavač tvrdil, že je to zelené karí, ale o tom pochybuji. Je světlounce zelené, nevoní nijak zvlášť, prý se používá do omáček s česnekem. Již jsme ho vyzkoušeli, ale chutí se spíš podobá špenátu. Zkusím zapátrat, co to může být a podám zprávu...

Harissa: harissa se prodává jako směs koření a nám známá pasta vznikne přidáním olivového oleje.
Carvi: je nádherně voňavý římský kmín

Ras-el-hanout by se prý dalo přeložit jako specialita podniku, a každý ji připravuje jinak. Koupili jsme u dvou prodejců. V jedné směsi trochu vyčnívá skořice, ale ta druhá má nádhernou exotickou vyrovnanou vůni, a věříme, že stejná bude i chuť.
Šafrán asi není třeba představovat...
V našich zavazadlech také skončili plátky těsta brik, voda z pomerančových květů, či růžová voda:
A nakonec dva "pomocníky", abychom si nakoupené koření užili co nejvíce, a z toho taky vyplývá, že se k místní kuchyni ještě párkrát vrátíme...

Ano, zcela nerozumně jsme neodolali a máme vlastní nádobu na tažin... ;-)

11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Neznám lepší suvenýr z cest než je voňavé koření :-) Kamarád mi dovezl dárek z Jeruzaléma - koření! Jsem nadšená a těším se na první experiment v kuchyni, až ta voňavá směska dostane šanci provonět dům.

renata řekl(a)...

Dolce Vita: pevně věřím, že si "experimentování" nenecháte pro sebe a o své zážitky z realizace se s námi podělíte

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den. Nechci vypadat jako rýpálek, ale myslím že to zelené něco co vám prezentovali jako "zelené kari" může být molochia(jutovník)který je velmi oblíbený, připravuje se s hovězím masem, nebo s kuřetem a rýží, údajný šafrán který je v Tunisku velmi lacino k sehnání nemá se šafránem nic společného, v lepším případě je zčásti namíchaný, v tom horším a častějším jde o měsíček, který se šafránu trochu podobá.Ale jen trochu. Když si zajdete koupit šafrán v Česku a srovnáte je, najdete možná i deset rozdílů :-)
Ale jinak máte krásný blog a chápu vaše nadšení z Tuniska. Strávil jsem tam jedno z nejhezčích období svého života!P.S. Do Maghrebu se řadí i Lybie.

renata řekl(a)...

Anonymní: děkuji za fundovanou odpověď, přesně takovou informaci jsem potřebovala. Zelené koření jsme koupili ze zvědavosti, bylo nám hned jasné, že to karí není. Postup na přípravu by jste mi poodhalit nemohl? ;-) Co se týče šafránu - koupili jsme ho, co by se do velké hrsti vešlo a zaplatili v přepočtu něco kolem 30Kč - moc iluzí o jeho pravosti si nedělám - zároveň ale musím říci, že jídlo barví dost dobře... Můj velký sen už dlouhou dobu je navštívit Maroko se vším všudy - královská města, hory, tržiště... zatím se mi to bohužel nepodařilo a tak jsem ráda, že jsem se alespoň podívala do státu s velmi podobnou kulturou. Tunisko mně mile překvapilo...

Anonymní řekl(a)...

Jestli jste z Prahy, na šafrán doporučuji koření U Antonína, jestli vás láká Maroko, tak mi napiště svůj mail a možná by šlo ještě něco domluvit, rozhodně je fajn nepodléhat romantice a být zdravě skeptický, lační a romantiky chtiví turisté si obyčejně dost naběhnou. Molochia (jestli je to ona)se přidává do silného kuřecího vývaru, měla by být ve formě prášku(větší kousky nezměknou a nejsou moc fajn), přidejte česnek a chilli podle chuti a kousky kuřecího masa a povařte. Molochia má schopnost jakoby "želírovat". Vývar hezky zhoustne, takže dostanete spíš takový zelený, špenátově vonící krém. Podává se s dušenou rýží basmati jako velmi, velmi hustá polévka. Další populární recept, z Tuniska - dušené hovězí maso(jako guláš)římský kmín, cibule , česnek, chilli a molochia až když začně maso měknout. Docela fajn. Tunisko je skvělý, ale Maroko je na vaření mnohem zajímavější. Ta fůze kontinentální Afriky, Severní Afriky,jižního Španělska, Berberů,Židů, Maurů a Arabů dělá skutečné zázraky!

Anonymní řekl(a)...

btw:ten tajine co jste si pořídili je určený jen k servírování. Ale to vám asi řekli...rchd

renata řekl(a)...

Maroko ;-) sami ve dvou s přítelem jsme procestovali JV Asii a klidně bych do toho šla znova (a doufám, že se mi to ještě podaří...), ale do Maroka bych si na vlastní pěst netroufla, zřejmě to budu muset nechat na nějaké ck. Navíc teď vlastním dítě nejnižší věkové kategorie, takže Tunisko byl rozumný kompromis pro všechny... Ale pokud byste měl nějaký tip na Maroko, sem s ním! Děkuji moc za recepty, je to určitě toto koření, když tak vezmu v sobotu špetku na ukázku... ;-)

Anonymní řekl(a)...

Tak to probereme v sobotu. Budu se moc těšit!:-)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den.Chtěla jsem se jen zeptat, zda se tu někde dá zakoupit marockou nádobu tažin??prosím odepište mi na tento nail :::

KaulitzovaKlara@seznam.cz

předem děkuju....

renata řekl(a)...

Klára: omlouvám, že reaguji až teď, na odpovědi se pracuje...

Anonymní řekl(a)...

Pokud jste si opravdu dovezli molochii, tak nevím jak v Tunisu, ale v Egyptě ji připravují s česnekem tak, že do rozpáleného oleje namačkají hrst oloupaného česneku a nechají to zhnědnout, přidá se sůl, skořice a nějaké další pro mě neidentifikovatelné koření, něco jako grilovací směs a do toho se nasype celkem dost velká hromada(cca menší hrnek)molochie. Výsledná hmota je hnědozelená, trochu se to táhne a jí se tak, že se to nabírá chlebem nebo pečivem.