Mé první rande s gurmánkou jsem prošvihla - způsobem, který se dá ovšem vyprávět až tak po půl litru vypitého vínka či po pár pivech... ;-)Nicméně gurmánka si cestu ke mně našla a když jednoho dne zazvonila, ráda jsem jí otevřela dveře - pustila jsem jí však ještě dále, až do své kuchyně a moc se nám tam spolu líbí...
Proč? Již při prvním listování jako bych se znovu ocitla o prázdninách u své babičky, kde z kamen voněla tu kulajda, tu škubánky, tu bramborové placky - kolik bublanin a borůvkových koláčů se babička napekla - s pěti vnoučaty a mlsným dědečkem to prostě ani jinak nešlo ;-) A koblihy? Ty babička nestačila ani smažit - stáli jsme ve frontě u kamen a odebírali jsme je rovnou do svých talířků... Tak přesně takové vzpomínky ve mně vyvolává kuchařka Rande s gurmánkou od Šárky - Dolce Vita.
Nutno říci, že česká kuchyně je u nás doma spíše takovou popelkou, spíše se pouštíme do experimentů dovezených a odkoukaných z jiných krajů. Ale teď to všechno chci napravit a vyzkoušet poklady, které máme takřka pod nosem. Vlastně jsem již začala a ráda budu v objevování české kuchyně podle Šárky pokračovat. Mám knihu před sebou (chystám se s vámi podělit o jeden recept) a koukám, že je na ní již malý flíček od mastného prstíku a moc jí sluší ;-).
Co se mi však na knize nejvíce líbilo, je to, že na obalu jsem si všimla malého čísla 1. Vysvětlila jsem si to tak, že se můžeme těšit na pokračování... Já už se těšit začala...
ŘežábekBudeme potřebovat:
- 800 g nahrubo nastrouhané mladé cukety
-150 g sýra nastrouhání
- 250 g šunky
- 1 cibule
- 1 prášek do pečiva
- špetka majoránky
- 1 lžička soli
- 5 utřených stroužků česneku
- 5 vajec
- 100ml oleje
- hrst sekané petrželky
Postup: neoloupané cukety strouháme na struhadle s velkými slzičkami. U velkých cuket odstraníme slupku i semínka. Sýr nastrouháme a šunku nakrájíme na drobné kostičky. Jemně nasekáme cibuli a smícháme s cuketami a ostatními ingrediencemi. V mouce rozmícháme prášek do pečiva a přidáme do mísy k cuketám. K tomu vejce, olej, sůl, majoránku, česnek, sýr a petrželku. V míse vše dobře promícháme a vlijeme do sádlem nebo olejem vymazaného velkého koláčového plechu s vyšším okrajem a při teplotě 180 °C pečeme rovných 45 minut. Než budete plech dávat do trouby, musí být pořádně rozehřátá.
PS: recept je mnohem, mnohem delší, autorka se rozepisuje o možných variantách řežábku a o kouzlení s cuketou vůbec... Samozřejmě, že jsem v receptu také našla radu, že je dobré nechat řežábek vychladnout, ale nevydržela jsem to... K mé velké škodě, studený je opravdu lepší...
8 komentářů:
tie úhľadné farebné kúsky vyzerajú zvodne a tajomne... a milujem tú malú rajčinku! :-)
Jé, ten tvůj řežábek vypadá moc pěkně! Ke knížce musím říct jenom tolik, že právě ta česká kuchyně i pro mě byla takovým prubířským kamenem, protože taky ráda odbíhám ke kuchyním exotičtějším. Řekla jse si, že začít by se mělo s tím, co máme doma :-) Tak jsem se do toho pustila, dopadlo to tak, jak to dopadlo, ale rozhodně je tu prostor se zlepšovat. Chtěla bych s knihami pokračovat a každý rok připravit jednu.
Zítra vyjde v časopise DIAstyl vánoční příloha, kterou jsem připravila já, tak si dovolím malinkou informaci, kdyby to tu někoho zajímalo :-)
Staročeská kuchyně má spoustu skvostných receptur, které bych chtěla vyzkoušet a důkladně popsat. V archivu se mi již materiály kupí, bohužel den má pořád jenom 24 hodin a já to nějak všechno nestíhám. Díky Renato za pěkný článek o mé knize.
Jak ti chutnal řežábek? Já ho mám moc ráda. Mohu doporučit nastavovanou kaši, ta je taky delikatesní. Já mám ve skleníku stále čerstvou majoránku, tak si ji zítra asi udělám.
Renatko, krásně jsi to napsala, že "jí mastný prstík sluší" :-))) Moc mne mrzí, že jsme se na křtu nepotkaly, ale určitě bude další společná akce. A řežábek se Ti podařil jedna radost!
Já jsem ještě randit nestihla, ale napravím to :-) V každém případě Šárku moc ráda čtu, je to pohlazení na duši :-)))
Dolcevita:
No samozřejmě, že zajímá! Přestože jsem "nepečící", po časopise půjdu slídit! Jsem ráda, žes dala upozornění :-)
Nastavovanou kaši miluju a tu čerstvou majoránku Ti skoro závidím. Ta není ani v obchodech, kde normálně bylinky jsou :-( Já takhle miluju lepenici.
Mějte se obě moc fajn,
P.
Viktoria: a všechno dohromady to bylo móc dobrý... ;-)
DolceVita: Výborně, takže se opravdu můžeme těšit na pokračování!!! Tvůj elán a chuť do všeho je neuvěřitelná. Tak ať dlouho vydrží ;-).
Řežábek mi chutnal, ale jak jsem již psala, měla jsem hrozný hlad a ujídala již teplý a opravdu se vyplatí posečkat. A určitě budu zkoušet další receptíky (a pár již je vyzkoušených), teď se chystám na paštiku - a zima bude dlouhá, určitě budeme mít doma ještě spoustu schůzek s gurmánkou... ;-)
Papaja: ve všech svých oblíbených kuchařkách mám otisky mastných prstíků, to je pečeť největšího přátelství :-)))
také se těším, až se zas někdy uvidíme...
Gurmánku ještě u sporáku nemám, protože se mi rekonstruuje kuchyň, aby se mi tam ta knížka vešla.
Ale ve Francii jsem z ní uvařila houbovou omáčku, která byla oceněna zvláštním přípitkem na počest autorky (Šárky)i kuchařky (mé maličkosti).
U nás doma je také více exotično, ale podle Šárky se vařit BUDE! Na to osobně dohlídnu ;-)
Řežábek jsem asi nikdy nejedla :-( což budu muset napravit :-)
Bali: neuvěřitelné, co už tato kniha způsobila!!! Rekonstrukci kuchyně, přípitek až za hranicemi, obdiv pro autorku a obdiv i pro Vás... ;-)
Okomentovat