Pamatujete, jak jsem v létě vstávala ve zcela nelidskou hodinu, pospíchala k blízkému rybníku v očekávání zajímavého světla, a jak mi místní rybář vysvětlil, že zajímavé světlo bylo tak před hodinou? Pochopila jsem, že dřív už vstát nedokážu a rozhodla se počkat na podzim, kdy je východ slunce o mnoho zajímavější. Tak právě teď je to z rána nejlepší...
V klidu vstanu, ještě stačím připravit dítěti snídani a vycházím ven z útulně teplého domova - moc se mi nechce... Ale ihned se ocitám v jiném světě... Pohltí mě mlha, za kterou by se nemusel stydět ani sám Rákosníček, ale s přibývajícím teplem mlha ustupuje a já se ocitám v nádherném pohádkovém světě...
Ve světě nádherně propracovaných krajek, posázených malinkými perličkami, neuvěřitelně zasněných barev, úžasného klidu a důstojné krásy... Věci, které za chvíli zmizí a přes den nemáme šanci si jich povšimnout...
Docházím až ke svému oblíbenému rybníku (schválně porovnejte tuto fotku s tou letní - rozdíl je nesrovnatelný), snažím se moc nerušit místní rybáře (prý stejně všechno zase vrátí zpět do vody), prohodím pár slov se stejně postiženým člověkem, se kterým se tu vždy jednou za rok potkám a hlavně se snažím co nejrychleji zachytit tu prchavou krásu, aby mi alespoň fotografie připomněly moji návštěvu v pohádce...
Je čas se pomalu vrátit. Cestou zpět už krásně hřeje sluníčko, perličky opadávají, jsem moc ráda, že jsem se přemluvila a opustila teplý domov a říkám si (pokaždé!!) příští sobotu vstanu zase (no, uvidíme...) Potkávám první odvážlivé běžce, lidi s pejsky - zkrátka začíná běžný den.
Těším se už domů, až si prohlédnu fotky, ale hlavně, se těším na snídani. Na teplý čaj (po tom lezení v trávě jsem trochu mokrá), na něco sladkého (k snídani jedině sladké... ;-).Jsem kamarádka. Samozřejmě, že jsem se s vámi podělila o pár fotek (snad se líbí...), ale také se s vámi podělím o snídaňový recept na rychlý švestkový koláč ideální právě po brzké ranní návštěvě pohádkové říše... Recept jsem odkoukala ve Švýcarsku - dělávali jsme ho nejen se švestkami, ale i rynglemi, meruňkami a vždycky chutnal. Ta dáma, která mě ho naučila byla schopna ho sníst celý na posezení sama. Na udivené pohledy svého manžela odpovídala lakonicky: "no, co, vždyť je to stejně velké jako pizza..."
Švestkový koláč
Budeme potřebovat:
1 listové těsto
1/2 skleničky mletých oříšků
1/2kg švestek
1/4 skleničky krystalového cukru
Postup:
- švestky omyjeme, rozpůlíme, vyjmeme pecku
- kulatou formu na koláč vymažeme, vysypeme moukou; rozválíme listové těsto a vložíme do formy
- posypeme oříšky, cukrem; poklademe švestky
- pečeme cca 40min při 200 °C
10 komentářů:
Vždycky když se na pár dní odmlčíš, říkám si, kde se asi touláš a jaké záběry lovíš. A tvoje snímky pak moje očekávání pokaždé ještě předčí. Ty nestálé korálky rosy se snad ani jinak zachytit nedají... Jako by na trávě uvízl kousek závoje víly...
Ani jsem nemusela vstávat za ranního kuropění a kousek z té třpytivé krásy časného rána jsem si tu našla :-) Ale není nad to užít si to ráno na vlastní oči. Ten tvůj rybník je kouzelný! Courat se po hrázích rybníků mi přijde velmi romantické a svá místa kousek od domu taky mám :-) Nyní už zbývá jenom maličkost ... ráno si přivstat!
Prostě nádhera! Takovou procházku k rybníku kousek od domova Ti skoro závidím. To brzské vstávání se pak člověku odmění. Přesně znám ten pocit, jak člověk přijde domů a první cesta vede k PC a člověk hoří zvědavostí, jak to vlastně všechno dopadlo... :-)
Pavučiny jsou dokonalé - foťák je fajn, ale Tvoje vidění světa je dokonalejší :-)
P.
Dnes mám nějakou melancholickou náladu, tak se mi tvé fotografie přesně trefily do noty...Krásné!
Helli: tvoje teorie o lovení snímků je krásná, bohužel čas, který je určen jen a jen pro mě a třeba i to focení je velice velice minimální, skoro se mi chce napsat "makromální" ;-) pravda je, že ta ranní rosa mi vždycky učaruje - když se potom procházím během dne, tak se taková krása již nevidí...
DolceVita: rybníky mě moc fascinují - ještě když jsem bydlela v Českých Budějovicích, tak jsem chodila k českovrbenským rybníkům, teď mám také štěstí, že v okolí bydliště mám rybníky dva. Rybníky jsou úžasný zdroj inspirace - v každou roční i denní dobu...
Papaja: s digitálem je dobrý, že si můžeme fotky zkontrolovat hned na místě a případně vyfotit znovu, ale až na pc člověk zjistí, jak fotil doopravdy - někdy se bohužel zjistí, že 99% fotek je rozmazaných :-)))))
Cutie: nesmutni, bude líp... ;-) ale jsem moc ráda, že se ti fotečky líbí...
nechci být puntičkář,ale píše se přibývající :-)
anonym: och, díky, samozřejmě ;-) To dělá ten dlouhodobý pobyt doma...
Okomentovat