Je po dovolené, je po stresu před vernisáží a tak je čas usadit se a alespoň pár slůvky se o těchto akcích zmínit. Včerejší vernisáž proběhla v mírných organizačních zmatcích ve Village Cinemas na Smíchově. Mezi mně známými tvářemi se mi podařilo z anonymního internetu odtajnit i dalšího nadšence dobrým jídlem, což bylo mimořádě příjemné...Milé překvapení od kina bylo dodání zásob lahví sektu pro naši malou společnost, včetně malého občerstvení, ovšem poněkud zaskočeni jsme byli tím, že z pro nás určeného prostoru jsme byli vytlačeni společností, která přišla na raut a následné promítání předpremiéry filmu Tobruk (slavnostní premiera je přímo dnes a od zítra film bude k dispozici i pro běžné diváky - já se na něj určitě půjdu podívat). Nakonec se ale vše změnilo ve veselou historku - byl nám určen prostor náhradní a tak bylo docela legrace sledovat skupinku lidí stěhující své skleničky, lahve a jídlo po jezdících schodech o patro níž.
Kdo vydržel, tak mohl využít možnosti exurze do promítací kabiny - mimochodem víte, že se filmy promítají pořád klasickým způsobem? Já to tedy nevěděla, myslela jsem, že v dnešní digitální době se zasune dvd do přehrávače a jedem.... Klasický film 35mm zdá se, je zatím pořád nepřekonaný. A jak je takový film dlouhý? Tak například Bathory má cca 3,5 km - dlouhé, že? Všichni i ti co nejdříve váhali byli moc rádi, že jsme měli možnost se do zákulisí podívat...A abychom se konečně dostali k jídlu, z námi připravovaného pohoštění tentokrát na plné čáře vyhráli zelňáky, jihočeská specialita, které jsem ovšem nepřipravovala jsem já ;-) (tedy pokud pomineme odměřování mouky). Že jsem dílko nevyfotila mi došlo až večer v metru cestou domů...
Jo a abych nezapomněla si udělat trochu reklamy. Fotky jsou na místě ke shlédnutí až do 9. listopadu 2008.
Jihočeské zelňáky
potřebujeme:
500g polohrubé mouky
500g kysaného zelí
250g sádla
1 prášek do pečiva
2 lžičky soli
kmín
postup:
- zelí necháme vykapat, vyždímáme, lehce pokrájíme
- všechny suroviny smícháme (včetně prášku do pečiva) a propracujeme v kompaktní hmotu. - pokud je těsto lepivé, přidáme mouku
- těsto po kouscích vyválíme na placky cca 3mm silné (důležité je, aby všechny placičky byly stejně silné) a rádýlkem vykrajujeme do požadovaných tvarů - tentokrát kousky byly malé, tuším tak 3x5cm - obvykle je ale míváme větší - pokládáme na plech a při 220°C pečeme než velmi lehce zezlátnou - asi tak 20min.
8 komentářů:
Renato, na vernisáž bohužel nemohu, ale chodit se dívat na Tvé fotky sem na blog je vždycky radost. :o)
Renatko,
bylo to moc fajn! Velmi příjemná akce a hlavně krásné fotky!
Ten přesun mi jako překážka nebo zaskočení nepřipadal. Bylo to legrační a o patro níže jsme na sebe měli všichni více klidu a místa.
Zelňáky neměly chybu - miluju slané pečené cokoliv (zelí, bryndza atd.).
Moc ráda jsem Tě poznala a přeji Ti hodně úspěchů. Ty se nepochybně dostaví už brzo. Je dobře, že je výstava na dva měsíce.
PS: Kde je moje favoritka? :-))) V úzké chodbě, vpravo, druhá odzadu :-)))
P.
Yva: děkuji mnohokrát za milá slova, ta vždycky potěší... :-)
Papaja: jsem ráda, že se Ti akce líbila. Dnes jsem byla v práci a také jsme se našemu přesunu smáli - no alespoň máme zážitek navíc. Máme i pár fotek, ale je to foceno mobilem, takže to moc koukatelné není.
Favoritka bohužel v malém formátu ztrácí veškeré kouzlo :-(
To máš pravdu, třeba už by nebyla tak krásná...
P.
:-)
Moc mne mrzí, že jsem nemola zajet do Prahy. Fotky se mi moc líbí,ale vidět je ve skutečnosti, to je zcela něco jiného.
Ale doslechla jsem se, že to bylo moc fajn, hezké i chutné ;-)
Jen tak dál!
Gratuluji ke zdarne probehle akcicce a preju, at se libi. A ja tam taky zavitam a rada. Jsem moc zvedava, protoze fotky tady jsou vzdycinky moooc povedeny.
Bali, Schnytlik - milé dámy děkuji moc a moc za laskavá slova - ta stejně vždycky udělají největší radost... ;-)
Okomentovat