Istanbul - část II. - za vodou

Beyoglu
Stačí, když se projdete po Galatském mostě, shlédnete přitom úlovky místní rybářů - kupodivu se jim docela daří a to prosím stojí jeden vedle druhého... Galatský most je sympatický i tím, že v jeho dolní části je jedna rybí restaurace vedle druhé - takže přejdeme Galatský most a rázem se ocitneme v centru moderního velkoměsta - výstavní domy, holky bez šátků na hlavě, kavárny, lidé spěchající do práce a maličká tramvaj, která vás sveze ze shora z Taksim dolů k vodě. Byla plná turistů...
Ale i tady se dá bloudit, zahnout do postranní uličky, ruch zmizí a vy můžete potkat pojízdné tržiště tažené koněm...
...nebo si nechat vymačkat čerstvou šťávu z pomerančů či granátových jablíček...

Ale my jsme turisté, čeká nás ještě spousta věcí ke koukání a tak pojíme v rychlosti jenom sendvič, ke kterému nám servírují ayran.

Üsküdar
Necháme se přívozem svézt do asijské části a tady zažíváme něco, v co jsme v Istanbulu vůbec nedoufali: klid a pohodu... Všudypřítomní čističi bot mají své krásně naleštěné nádobíčko vystavené a připravené kdykoli zkrášlit vaše botky, místní posedávají na lavičkách, v parku a koukají, co se kolem děje - ale hlavně, hlavně jsme našli trh s jídlem...


Pravý nefalšovaný, žádný pro turisty naleštěný, ale určený pro domácí... Čerstvé ryby (naaranžované tak, aby všichni viděli, že jsou čerstvé), ovoce (právě probíhá sezona jahod, třešní), zelenina, pekaři, kteří vytahují chleba z pece přímo před vámi, obchody se sýry - zvláštní je, že v obchodech, kde prodávají sýr mají k mání rovnou olivy (spousty druhů) ale také med... Samozřejmě také cukrovinky, sušené ovoce...


Neodoláme, na večer vyhlašujeme piknik, kupujeme ovčí fetu, olivy, chléb lavaš, nádherně zbarvená rajčátka a ze zvědavosti ovoce, které jsem nikdy nikde neviděla.

Barvu má jako meruňka, velké asi jako meruňka, slupka, uvnitř dužina a pecky podobné těm z ličí. A chutná? Báječně!! Šťavnaté, sladké - něco mezi meruňkou a kaki. Pokusila jsem jsem se opsat jméno z cedulky v tržnici (yalsi?), ale bohužel se mi zatím nepodařilo získat jakoukoli stopu: Nicméně jedna pecka již byla usazena do květináče u nás doma, uvidíme, zda se jí podaří rozšířit naší malou džungli...

Pozn.: mé ochutnávání neznámého ovoce mělo ještě jednu premiéru. Koupila jsem si v malinkém sáčku za poslední peníze jakési zelené plody, které na první pohled vypadaly jako nezralé zelené slivky a světe div se, oni to opravdu byly kyselé nezralé zelené slivky - nepochopila jsem, co místní vede k tomu pojídat nezralé ovoce - ale zřejmě v dobách horka tato chuť osvěží...

Bospor
Jsme správní turisté, a vydáváme se tím nejturističtějším způsobem na výlet po Bosporu: Plujeme velkou turistickou lodí, kde kromě nás je další asi tak stovka lidí z celého světa ověšená fotoaparáty a těšící se na krásné záběry paláců podél Bosporu - všichni se automaticky nahrnou na horní palubu - včetně nás, ale vzhledem k tomu, že počasí bylo horší než na letošním PFF, tak se brzy většina běží schovat do tepla (včetně nás - ale vydrželi jsme zdaleka nejdéle ;-)). Loď nás vyložila v malém ospalém městě (Anadolu Kavagi), které ožije pouze na 3 hodiny denně a to když přijedou turisté na oběd... Najíst se můžete buď hned přímo v městečku, - možností je spousta, majitelé se předbíhají, aby vás lapili přímo do té jejich restaurace a to vše v rámci akce - hlučnější vyhrává...

Jak je naším dobrým zvykem raději vyzkoušíme něco z postranních uliček - Majitel přibíhá s platem ryb, každou z nich pojmenovává, vy si ukážete prstem na jednu z nich (a nebo také ne - můžete si dát některý z různých kebabů) a za chvíli vám ji s čerstvým citronem a chlebem lavaš servírují. Najíst se také můžete nahoře na kopci u pevnosti, kam jsme se poté vyšplhali - abychom se koukli na Černé moře - a je to i možná lepší řešení (které jsme bohužel objevili až výborně najedení...). Restaurace s nádherným výhledem na Bospor, ale hlavně, hlavně tam krásně voněla rybí polévka (mimo jiné)...

A co že jsme si přivezli domů? Samozřejmě koření, malý krásný mosazný mlýnek na koření, spoustu čaje, a taky místní skleničky na čaj (včetně podšálků), nádherný šál "pashmina" za 130Kč :-))), zážitky a spoustu fotek...