U nás doma

Nebojte se, nebude řeč o barvě dlaždiček v koupelně, či značce našeho televizoru, nebo snad o nějakých pikantnostech - och ne... Ráda bych vám totiž představila naši neobvyklou květenu (zatím ještě zeleň, neb nám zatím ještě nic nevykvetlo, ale trpělivost růže přináší. Tak vstupte, prosím:

1/ Jackfruit

Semínka jsme si přivezli před třemi lety z Kambodže a rostlince se super daří. Ke štěstí ji stačí hodně vody, teplota nad 20°C a sluníčko samozřejmě. Daří se jí tak dobře, že jsem ji už museli zastříhnout, aby nám neprobourala strop.
Co to ten jackfruit neboli chlebovník vlastně je?

Vietnamská žena při vyloupávání "žvejkaček" - vlevo ještě celé plody, vpravo pak již žlutá dužina, která se jí. Pozor, uvnitř je pecka, ze které nám vyrostla ta naše nádhera..

Dříve se u nás prodávali plátkové ovocné žvýkačky juicy fruit - tak takhle hodně podobně chutná, a tak pracovní název této rostlinky u nás žvejkačkovník.

2/ Annona šupinatá Ovoce, které již údajně jedl Robinson Crusoe je to nejlahodnější ovoce, které jsem ochutnala. Zvenku vypadá trochu jako borová šiška, uvnitř neuvěřitelně lahodná dužina, která chutná trošku jako hruška, meruňka, ale ve skutečnosti je mnohem, mnohem, lahodnější... Viděla jsem ji už i u vietnamských zelinářů běžně ve městě a chutná to dost dobře i u nás...
A jak se daří nám ji pěstovat? Střídavě. Máme ji doma 2 roky a je vysoká tak 20cm, někdy vypadá, že to balí, ale pak ji začnou znova růst listy a jede se dál. Navíc jsme ani na internetu nikde nenašli informace, jak toto ovoce pěstovat. Uvidíme, ale plody zřejmě nebudou...
Annona šupinatá zleva: plod celý, semínka a vnitřek, který se jí

3/ Mandarinka

Proboha, proč mandarinka, když jsme si mohli přivézt spoustu dalších exotických potvor, které by nám ubíraly prostor k žití? Tyhle mandarinky byly totiž tak úžasné, že vypadaly jako umělé a až při bližším pohledu jsme zjistili, že stromeček je živý a navíc mandarinky měli tak 3cm v průměru, neodolali jsme. ;-) A jak se jí u nás daří? Střídavě, tak jako anoně. Když už jí začneme oplakávat, tak nasadí nové listy... Trochu si s náma zahrává...

4/ Datlovník

Tak ten se nám narodil omylem. Přítel seděl, jedl datle, nevěděl kam s peckama, tak je házel do květináče a ono se to ujalo - to bylo překvapení po třech měsících, když se nám z květináče začlo klubat něco zeleného úplně nepodobného kytce, která má v květináči trvalé bydliště. Nicméně jak je vidět z obrázku, daří se mu velice dobře...

Co u nás doma nemáme?
U nás doma nemáme durian. Není to má chyba, za to může pořádkumilovná pokojská, která moje semena vyhodila. Příště..
Durian má jednu velice špatnou vlastnost - neuvěřitelně smrdí - smrdí jako kanály před deštěm, chuť je nesmírně lahodná, bohužel vůbec nic nepřipomíná. Pecky, tvarem podobné jako ty z avokáda jsou uschované uvnitř této nažloutlé dužiny...

U nás doma nemáme ani lonkon (ani nevím, zda se to takto správně píše...), ale už i ten jsem tady zahlédla, není tedy nic ztraceno. Uvnitř podobné liči, chuť podobná slaďoučkému grepu.

U nás doma nemáme ani pitahayu (díky Bali ;-)), a asi ani mít nebudeme. Uvnitř to vypadá jako kiwi, jen v bíločerném provedení, chuť to nemá skoro žádnou...

Nemáme ( bohužel ani na fotce) mangostan, který má tmavěfialovou barvu, uvnitř bílou dužinu vcelku příjemné chuti...

A na závěr ještě pohled na pravou vietnamskou tržnici ve Vietnamu: